Alba s touto skladbou:
Před prvním infarktem,
SOKOLOV! Sídliště Michal,
tady sem se narodil, a poprvý vzduch dýchal,
v máminu klíně rostla páteř, rostla mi mícha,
dali mi jméno Matyáš a ne Richard.
První problémy nad kterejma jsem tady vzdychal,
cejtil první radosti,první bolesti břicha,
tady jsem dospěl a napsal tudle Minutu ticha,
pro ty co neměli v životě dost věci jménem klika.
Chceš-li bejt sobec tak se na poslech teď vykaď,
protože todle je dost pokornej a smutnej výklad,
a než ti začnu sypat příklad a nad nim vzlykat,
chci abys věděl že každej umí bejt zmrd i kat.
A kolikrát, sám i sebe zvládneš nachytat,
mít potřebu lhát ubližovat a pak utíkat,
chci se kát, říkat pravdu než si odpykat,
být čest sama a ne cti příbuzný duplikát.
Poprosil bych všechny hodiny světa teď tikat.
Minutu ticha, minutu ticha.
Poprosil bych všechny hodiny světa teď tikat.
Minutu ticha, minutu ticha.
Chtěl bych se zeptat Sibyly, proč se lidi chopily,
dělení na muslimy, na židy, na černý, žlutý na bílý,
a proč když si byly blízko blízko ztratili,
proč se zabíjí, a proč je tolik násilí,
proč se lidi kteří se dřív sobě hlásili,
vemou zbraně který na bezbranný lidi zacílí,
proč pozbyly, všech svých zkušenostech nabylích,
proč se lásce vybili baterky v srdcích opilých.
Proč propagandy vybily lidi dříve tak milý,
proč místo aby hasili rozdmýchávaj násilí,
na nože, na pily, na ovce, matky, na syny
jako kdyby byly, životy tak laciný,
asi vím, že nejcennější věcí v životě hned po životě bude asi mír,
tak k čemu je mi Nasivín, na rýmu, do nosu, když jsem nastydlý,
když tolik lidí na světě umírá násilím.
Na hlad, na chudobu, na tu dobu kdy se dřou jen pro cizí,
Mam v sobě pocit vin, za všechny ty moci zlý,
za všechny ty noci zlý, znásilněním osplizlý,
proč se o nich mlčí když se o nich dobře ví.
Kéž by navždy, nebyly vraždy,
kéž by každý, nemusel vraždit,
Přejeme si přece všichni no vždyť to se ví,
ví ví ví ví ...
Potřebuju napovědět, kdo mi napoví?
Kdo řekne Machovi, proč jsou lidi takový?
Proč spousta bohatých, jsou jen sobci lakomý,
co si dělají v Dubaji, hřiště golfový,
proč třetina produkce co pěstujeme na polích,
končí na hnoji a proč nás, to blbce nebolí,
to nejsou náhody, že mnohé národy, nemají vodu na pití
a my s ní splachujeme záchody, to zvláštní závody,
kálíme do vody, perem se o body, kdo jich má víc
je víc svobodný, dutý hlavy a plný hospody,
tento sort dýl, nýst v sobě, je mi vodporný.
Potřebuju napovědět, kdo mi napoví?
Koho záchod napojí, proč se tolik maso jí?
Znásilňovat zvířata, takhle na to chceme jít.
Proč nenakrmit nejdřív lidi, co jsou hladový.
Chápu práci dělníků v pralese nejsem zlej kluk
Proč se tohle děje ale hlavně kvůli stejkům,
pěstováním soji lámat křehký prales vejpůl,
Lidi jsou zlej klub. Stavíme rádi koncentrační tábory,
lidem i bejkům, do plic planety, rádi denně asi stejků,
žádný zápory, nejsou lidi země nádory, co by měli bejt venku,
čas stáhnout závory.
Kéž by navždy, nebyly vraždy,
kéž by každý, nemusel vraždit,
kéž by zmizly hlavně i pažby,
kéž by, kéž by, kéž by
Poprosil bych všechny hodiny světa teď tikat.
Minutu ticha, minutu ticha.
Za člověka, a jeho neskutečnej diktát,
Minutu ticha, minutu ticha.
