Alba s touto skladbou:
Nigredo,
Vzduch je cítit mršinou.
Když kráčím křivolakou pěšinou.
Za mnou čoudí spálenej most
a z houští zní, že nejsem zvanej host.
Runy svítí v bludnym kameni
možná je to znamení.
Cesta míří rovnou do křoví
furt lepší než okovy.
Prodírám se roštím dál
a hledám grál,
jak nakázal mi král.
Havran se mi z větve smál,
že v hloubi skal tu marně hledám šal,
Jak už možná víš,
jdu objevit tu skrýš
v níž nevěříš
Nad mou hlavou stále pluje mrak,
kéž by to byl drak.
Najdu další zeď a hned ji vyzkouším čelem,
to je odpověd na to jak nakládám s tělem
na cestách k pokladům praskaj dobrodruhům kosti
Neboj nedojdou mi šípy, ty si trhám ze zad, s masem
Jen se nadechnu a pak, to přebolí časem...
Co na tom sejde stějně, jsme tu jenom co by hosti
Co že jsem to vlastně chtěl,
hergot že já vůl to zase zapomněl
NO jo ten grál
tak ten bych fakt teda bral
Prej tu někde měl bejt hrad
tak snad ho nějakej darebák neukrad.
Že by mi král
jen tak o grálu lhal?
Z písku syčí jedovatej had,
běsi mají stále hlad.
Jen si chladnou hlavu zachovat,
ten hrad tu někde musí stát
Z bílejch kostí podél drah už nemám žádnej strach.
Jsem sebevrah!
Prodal jsem zbraň
a zato se platí daň.
Havran na tý větvi se bál,
že lůno skal mi vydá vzácnej grál
A teď je pryč a s ním je pryč i klíč.
Nesu dary od vlkodlaků,
náruč plnou bodláků.
Na hlavu se snáší prokletí
a drak neletí!
Najdu další zeď a hned ji vyzkouším čelem,
to je odpověd na to jak nakládám s tělem
na cestách k pokladům praskaj dobrodruhům kosti.
Neboj nedojdou mi šípy, ty si trhám ze zad, s masem
Jen se nadechnu a pak, to přebolí časem...
Co na tom sejde stějně, jsme tu jenom co by hosti.
V hlavě bzučí roje včel,
sakra co jsem chtěl
jsem opět zapomněl
to mám z těch ran.
Nemůžu si vybavit,
jak vyrazit kam chtěl jsem vlastně jít
asi do všech stran.
Starý nápis doufám napoví,
jak nezabloudit ve křoví.
Možná, že to zdárně dopadne
a možná ne!
