L
Cežela tk
Ganička n
Ca ul
Gic
Ci.
Řekni: kdo takové v
Fěci ztrác
Gí?
P
F
2a35
odivnej ch
Dmiarakter m
Emiusel to b
Amiýt,
kd
Dmio umí tk
Caničku z b
Goty ztrat
Cit.
Řek' jsem si: nutně ho musím potkat,
máme si navzájem co povídat.
On poznal tajemství, jak šťastně žít,
vždyť umí tkaničku z boty ztratit.
Zkoumavě jsem se po lidech díval,
celičký den jsem po městě bloumal.
Kterej z vás asi tak mohl to být,
kdo umí tkaničku z boty ztratit.
A lidi vykračujou prkenně,
naoko vypadají důstojně.
Až příliš prakticky umějí žít,
no neuměj' tkaničku z boty ztratit.
"Čí je ta tkanička?" tiše se ptám,
že najdu vlastníka, už nedoufám.
Těch lidí okolo nemůže být,
ti neuměj' tkaničku z boty ztratit.
Večer byl, slunce dávno zapadlo,
když se smutné srdce rozehřálo:
jen jeden z lidiček mohl to být,
ten umí tkaničku z boty ztratit.
Jen jeden z nás toulavou duši má,
z ulice k ulici se potlouká.
Malinkej cikánek musel to být,
ten umí tkaničku z boty ztratit.
Tak teď, když odpověď konečně znám,
závažný závěr tu udělám,
že ze všech člověků má se nejlíp,
kdo umí tkaničku z boty ztratit.