Ten kdo sám si sebe váží,
vždycky rád svůj život zváží za co stál.
Co je pryč a co kdy přišlo,
jestli vážně všechno vyšlo jak si přál.
Proč ho rády měly davy,
když se na výsluní slávy chvíli hřál.
Co je pozdě, na co brzy co má rád a co ho mrzí
a kdy hořké ronil slzy když se smál.
Až jednou syn se bude ptát
Jak život svůj si vlastně táto žil?
Odpovím jenom chlapče vždycky rád,
vždycky rád, i když občas těžký byl.
Až se má dcera zeptá dál.
Co že jsem chtěl tou svojí písní říct?
Odpovím holka všechno co jsem znal,
co jsem znal, co jsem cítil a nic víc.
Člověk stále zápas svádí,
o svůj chléb i o své mládí ano vím.
Jednou každé skráně zšednou,
co je pryč to pryč je jednou ano vím.
Skončí jeden příjdou jiní,
hloupý ten kdy osud viní ano vím.
K čemu hledět na svět přísně,
zpěvák nezná pocit tísně.
Dokud někdo jeho písně zpívá s ním.
Až jednou syn se bude ptát.
Jak život svůj si vlastně táto žil?
Odpovím jenom chlapče vždycky rád,
vždycky rád, i když občas těžký byl.
Až se má dcera zeptá dál.
Co že jsem chtěl tou svojí písní říct?
Odpovím holka všechno co jsem znal,
co jsem znal, co jsem cítil a nic víc.
O cihlu vejš
Až jednou syn se bude ptát……..
