Alba s touto skladbou:
Poesie,
(Jan Burian / Josef Frič)
Smilujte se, nebesa,
nad věčnou poutí mé kostry,
Smilujte se, nebesa,
nad věčnou poutí mé kostry,
ať jednou konečně zaplesá
a odejde klidně do lesa,
kde nejsou stromy, aby tam rostly.
kde nejsou stromy, aby tam rostly.
Tam lehnu si v jejich stínu,
za klobouk dám si rozmarýnu.
Poslední hodiny mého života
do nebe letí, žlutá housata.
do nebe letí, žlutá housata.
do nebe letí, žlutá housata.
kde nejsou stromy, aby tam rostly.
kde nejsou stromy, aby tam rostly.
Tisíc hromů a jedna noc.
Budu hrát píseň na svoje žebra,
Tisíc hromů a jedna noc.
do dálky odchází má věrná zebra
a já byl jenom otrok spanilý
východu vzácné květiny.
Neplačte moc.
Neplačte moc.
kde nejsou stromy, aby tam rostly.
kde nejsou stromy, aby tam rostly.
Tam lehnu si v jejich stínu,
za klobouk dám si rozmarýnu.
Poslední hodiny mého života
do nebe letí, žlutá housata.
do nebe letí, žlutá housata.
do nebe letí, žlutá housata.
