Alba s touto skladbou:
In Flagranti,
1. V
Dzahradě
Gu Buzků
Astála hru
Dšeň
F#dima v její
Emikoruně,
Dznačně vzru
Ašen,
Cukryt byl
Gmajitel
DEda,
Ečíhal tam v pozici
Azvěda.
2. Noc byla truchlivá černá vdova,
číhal na souseda dneska znova,
až půjde hrušky mu loupit,
chtěl do té fušky mu vstoupit.
R:
DDušku, Dušku,
Aneber tu
Dhrušku,
Gjestli ji
Aukradneš,
Dmoc špatně
Gdopadneš,
DDušku,
HmiDušku,
Anech tu hruš
Dku!
*:
F#Na hlavě punčochu
Hsvý ženy Maruny,
Evopřen vo rozsochu,
Ana kuráž dva rumy,
Gbděl jako ponocný
Dpro ten pych ovocný
Aa zloděj zlodějská
Dať si moc nevejs
Aká.
A,D3. Soused se jmenoval René Dušek,
každý rok snědl mu pěkných hrušek,
protože koruna stromu
sahala až k jeho domu.
4. Žebřík si přistavil na svým dvoře,
za chvíli už trhal až nahoře,
česáčkem ovoce česal
a samou radostí plesal.
R:
*: Ten večer pro krádež byl jako stvořený,
tak si řek': dobrá, jdeš, žebřík měl opřený,
napnuly se mu šle, když lezl na šprušle
s česáčkem pod paždí tak, jako pokaždý.
5. Když Dušek v koruně dosáh' cíle,
tak přišla Edova pravá chvíle,
maskován na něho vybaf': bubu,
což byla ovšem ta chyba.
6. Dušek se vyděsil, dolů žuchnul,
předtím však česáčkem Edu buchnul,
ten slítnul jak zralá hruška,
trefil se přímo na Duška.
R:
*: Jakpak to dopadlo, to je fakt k nevíře,
zvedaj' se za madlo v pokoji na chíře,
čeká je souzení a velké soužení,
hrušky jsou v kompostu, pámbu jim pomoz tu!
