U Staroměstské radnice tesaři vážou s kládou kládu
a ženský perou suknice, každej se těší na parádu,
jen purkmistr se dvěma dráby hasí si to, jak by krad',
do krčmy U zelený žáby, kde denně sedá pražskej kat.
Jó, Mydlář - pražskej kat,
ten, co má Čechy rád,
v srdci má pevnej řád:
že Čechem je, vše Čechům musí dát.
A soused šťouchá souseda a jeden každej žasne honem,
že hlava města usedá tak mírnyx-dírnyks za tím stolem,
kde hroznej Mydlář pije víno, rychtář mu hodí tuhle řeč:
Hej, maestro, copak dělaj' ráno, však kliďánko a žádnou křeč!
Jó, Mydlář - pražskej kat,
ten, co má Čechy rád,
v srdci má pevnej řád:
že Čechem je, vše Čechům musí dát.
Nekoukaj' se tak natvrdle, vždyť ví, že zejtra má bejt v Pánu
ztrestáno státem na hrdle těch sedmadvacet českejch pánů,
co rozhodlo se vzdorovat a vyznávati jinou víru,
chybu jejich opraví kat, kterej jim vezme správnou míru.
Jó, Mydlář - pražskej kat,
ten, co má Čechy rád,
v srdci má pevnej řád:
že Čechem je, vše Čechům musí dát.
A nechci to jen za prachy, je to otázka charakteru,
znám tvý katovský úspěchy, ale ctím taky tvoji víru,
však uvaž tu věc bedlivě, že jsou to tvoji bratři v Kristu,
a nekoukej tak hněvivě, že navrhuji schůdnou cestu.
Jó, Mydlář - pražskej kat,
ten, co má Čechy rád,
v srdci má pevnej řád:
že Čechem je, vše Čechům musí dát.
Stane se z tebe katolík a zaplatíš mi vína džbánek,
eště ti, řeknu, za kolik, pude to rovnou do čítanek,
dostaneš horu českejch grošů za stětí a za věšení,
a není to kšeft vod hastrošů, dostaneš ještě lešení.
Jó, Mydlář - pražskej kat,
ten, co má Čechy rád,
v srdci má pevnej řád:
že Čechem je, vše Čechům musí dát.
Kat řek': Vidím to reálně, mí bratři stejně skončej' bídně,
když nevezmou smrt vode mě, tak na ně pošlou rasa z Vídně,
tak teda, že jsem českej kat, tak já to bezbolestně sfouknu,
a že mám svoje lidi rád, tak každýho i s láskou setnu!
Jó, Mydlář - pražskej kat,
ten, co má Čechy rád,
v srdci má pevnej řád:
že Čechem je, vše Čechům musí dát.
A tak se zřekl kalicha a přijal svatý rozhřešení,
vzal katovskýho kulicha a už se tyčí na lešení,
už tam i český páni stojí, v očích maj' propast bezednou,
kat pomodlil se podvobojí a popravil je pod jednou.
Jó, Mydlář - pražskej kat,
ten, co má Čechy rád,
v srdci má pevnej řád:
že Čechem je, vše Čechům musí dát.
A když bral mistra Jesenia, aby ho zbavil jazyka,
řek' Mydlář: Drahej mistře, i já bych radši propích' Habsburka,
i když se mi to trochu hnusí, líp tak než vod učedníka,
a co se týče Jana z Husi, tak bez kata není mučedníka!
Jó, Mydlář - pražskej kat,
ten, co má Čechy rád,
v srdci má pevnej řád:
že Čechem je, vše Čechům musí dát.
Jó, bez kata, to, namouvěru, nevejde nikdo do dějin,
umět vzít popravenci míru a na kolena šmejknout s ním,
jenomže s českou elegancí to nejlíp umí pražskej kat,
proč nás maj' stínat cizozemci, když líp to může udělat.
