Z nebe příval vod,
světem cloumá,
z hůry proud dál, káže nám tu stát,
odbyl zvon, noci půl,
v dlani dlaň Tvou mám,
skrz promoklá chci krásně se hřát.
V tebe vkloubená, tak tak čouhám,
ústa jsou však zvlášť,
sochy jsou z nás,
žádný stisk, tak jak dřív,
kdo vzal směr Tvým touhám,
ten náhlý chlad mě láme, jak hráz.
Oooo
Ref: Mý oči zasypal déšť,
co bylo ztrácí se pryč,
než lásku obracet v lež,
radši ji úplně znič.
Mý oči zasypal déšť,
a tím tě málem zmát,
nebrečím radši už běž,
očí mý jen zasypal déšť.
Vítr dál, s bouřkou se škádlí,
a vláha z hůry tvář mou zkrápí víc a víc,
tak jsme dík počasí loučení zvládli,
já jen pár slov chci závěrem říct.
Oooo
Ref: Mý oči zasypal déšť,
co bylo ztrácí se pryč,
než lásku obracet v lež,
radši ji úplně znič.
Mý oči zasypal déšť,
a tím tě málem zmát,
nebrečím radši už běž,
očí mý jen zasypal déšť.
...
Mám v očích déšť...
...
Mám v očích déšť...
Šeptám, pojď, vrať se zpátky,
dál může lejt, mě se stejská,
muže však mý slzy zkrejt ten déšť.
V pokoji blízko půdy můžem pít čaj,
to místo přímo pod střechou jsi sám nazval ráj,
i v kleci andulky se dávno už ptaj,
kde se touláš, proč slýchaj dál jen pláč.
Ref: Mý oči zasypal déšť,
co bylo ztrácí se pryč,
než lásku obracet v lež,
radši ji úplně znič.
Mý oči zasypal déšť,
a tím tě málem zmát,
nebrečím radši už běž,
očí mý jen zasypal déšť.
