Alba s touto skladbou:
Era 2 ... ve vírech poznání...,
Era 2,
(lyric: kverd)
Ve spárech mokřin a šedavých blat,
v odrazu jezer tak ledově čirých,
holé ční kmeny do smutečních řad,
zašedlé tváře mtrvých I živých.
Tesklivá písen vody co se dere,
skrz srdce hor do dáli se táhnoucích.
Ledové kapky tu padají z nebe,
přetěžký pohled do slz věčne kanoucích.
Země slz - zčernalá duše ve smutném objetí.
Země slz - utichlo srdce pod tíhou žalu.
Země slz - v peřejích černých, poslední vzepětí.
Země slz - pod vodní hladinou, strnulých svalů.
Bezelstné oči hlubiné mizí,
uvadá slunce, usíná den.
Oči tak vzdálené, pohled tak ryzí.
Nezazněl výkřik a nezazní sten.
Konec je počátek, věčný kruh bytí,
cestuje duše do vesmírných sfér.
Příliš již tížily okovy žití
marné jsou slzy černé jak tér.
