Dnes máš klíče od vlastního bytu
v jejich rozcinkaném třpytu hledáš svoje potěšení.
Zvonky klíčků od auta a chaty
stále tíží tvoje šaty, zvoníš s nimi v zamyšlení.
Jednou jsme šli po ulici spolu
klíčem od psacího stolu rozesmál jsi malé děcko,
jenže život má své černé pátky,
to co půjčí to chce zpátky;
a ty myslíš, že máš všecko.
Ref.:
Kdo tě zná líp než já, nic mi nezatajíš lásko má,
znám tvůj smích, dávno vím o čem sníš.
O čem sním já s tím rozdílem,
že já jsem šťastná prostě, že tu jsem,
mě ke štěstí stačí jen petrklíč!
Pojednou se začnou klíče ztrácet
svoje dluhy musíš splácet,
nevíš kam a nevíš komu.
I klíč od tvé tajné lásky zmizí
už ho nosí někdo cizí - budeš chodit v noci domů.
Ulehneš pod tíhou povinností,
budeš trpět nespavostí, kdo ty dlouhé chvíle změří.
Léta jsou jak koně na úprku
až ti zbyde kolem krku - zas jen klíč od jedněch dveří.
Kdo tě zná ....
