Měla ho ráda,
on zase rád ji měl.
Tu velkou lásku,
kdekdo jim záviděl.
Pak někdo řek jí,
,,je chudinkej, co s ním,,
vem rozum do hrsti.
Další jí navlík pár zlatých náušnic,
v hnízdečku lásky, měl přichystáno víc.
Pak sama sobě se zdála troufalou,
když se jí stýskalo,
když se jí stýskalo.
Je lepší jít svou cestou necestou,
nesnadnou a těžkou,
ale svou.
Než se dát pasáží,
kterou ti zlatem vydláždí
ten, kdo ti vlastně vůbec nic neříká.
Lepší je jít cestou necestou,
nesnadnou a možná nejistou,
než v pohodlí se nechat vést tím,
kdo ti zítra když ne dnes,
svý zlato bude stejně vyčítat.
Napsala tužkou na kousek papíru,
,,chci zase lítat na způsob motýlů,,
Čekej mě lásko, je toho vážně víc,
co chystám se ti říct,
co chystám se ti říct.
Je lepší jít svou cestou necestou,
nesnadnou a těžkou,
ale svou.
Než se dát pasáží,
kterou ti zlatem vydláždí
ten, kdo ti vlastně vůbec nic neříká.
Lepší je jít cestou necestou,
nesnadnou a možná nejistou,
než v pohodlí se nechat vést tím,
kdo ti zítra když ne dnes,
svý zlato bude stejně vyčítat.
Než v pohodlí se nechat vést tím,
kdo ti zítra když ne dnes,
svý zlato bude stejně vyčítat.
Lepší je jít cestou necestou.
