Alba s touto skladbou:
Hromskej den,
Možnosti tu sou..,
Bílej sníh, ten a vítr, bílej sníh, ten a vítr,
ten mýho tátu každej den připomíná,
ten mýho tátu každej den připomíná.
Když vítr se zmítá a buší do oken,
a sníh kolem lítá, mě všechno táhne ven,
tam do hor směrem severním, kde ledová je pláň,
kde tátu s jeho spřežením teď kreje bílá stráň.
Tam místo stromů k nebi ční pahejly kamení,
tam stovky mil nekonečný a žádný stavení,
jen vítr šlehá do očí do tváří pálí mráz
a jinovatka v obočí a kolem z ledu hráz.
Jen stín kopců v dáli a vítr co pálí,
ten mýho tátu každej den připomíná,
ten mýho tátu každej den připomíná.
Bílej sníh, ten a vítr, bílej sníh, ten a vítr,
ten mýho tátu každej den připomíná.
Pět psů, jedny sáně a před ním 200 mil,
tak do tý bílý pláně můj táta vyrazil,
jen pár vyjetejch kolejí zbylo tenkrát po saních
i zbytky jeho šlépějí pak brzo překryl sníh.
A od tý doby sedmkrát už přešel Štědrej den,
ten večer chodím pozdě spát a k ránu mívám sen,
že až se stromů sejde sníh a ledy začnou tát,
pak jako tenkrát ve dveřích můj táta bude stát.
Jen stín kopců v dáli a vítr co pálí,
ten mýho tátu každej den připomíná,
ten mýho tátu každej den připomíná.
Bílej sníh, ten a vítr, bílej sníh, ten a vítr,
bílej sníh, ten a vítr, bílej sníh, ten a vítr ....
