Dědovo banjo
1. Měl jsem dědu za Prahou,
v malý chatě za dráhou,
roky proplouval si
spokojeně sám.
V řece ryby chytával,
a s hůlkou v ruce sedával,
smál se, když se koukal
ke hvězdám.
2. Měl budík, kterej nezvoní,
a v sadě dvacet jabloní,
na mopedu hnal se
úzkou cestou.
S chlapama hrál mariáš,
tuty, boty, štych je váš
a v neděli šel v kvádru
s hnědou vestou.
A dál na banjo si hrál,
žádnej splín,
na banjo si hrál.
3. Občas jsem mu pohled psal,
když jsem světem cestoval:
Ahoj dědo, žijem fajn.
Rodinu mám bohatou,
a chodím všude
s kravatou.
Jak ti rostou
tůje za chatou?
4. Můj děda žil si
stále sám,
říkal na nic nečekám,
a na co taky? Však vy víte.
Lidi pořád počítaj
a zatím stromy usychaj
a kde je ráj, se nikdy
nedozvíte.
A dál na banjo si hrál,
žádnej splín,
na banjo si hrál.
5. A pak si nebe dědu vzalo,
jeho banjo samo hrálo,
smutně v koutě domu
opřený.
Na strunách zbyl prach a rez,
všechno vidím jako dnes,
opuštěný banjo
v rohu zní.
6. A hrálo songy, co jsem znal,
a já v tichu poslouchal.
Po chvíli mě napadlo,
co dál?
Vzal jsem banjo,
sfouknul prach,
pohladil ho po strunách,
a čas mi jako rychlík někam plách.
A dál na banjo jsem hrál,
žádnej splín,
na banjo jsem hrál.
7. V malý chajdě za Prahou,
na tom místě za dráhou
zase starý banjo
hraje svou.
A zní sadem jabloní,
dneska jako předloni,
a můj děda tančí
oblohou.
8. Starý banjo ohraný,
co ti padne do dlaní,
co ti krásně do rukou
tak sedí.
A když se někdy cejtím sám,
vezmu ho, a přemítám,
kdo ho po mně
vlastně zdědí.
A dál na banjo jsem hrál,
žádnej splín,
na banjo jsem hrál.
A dál na banjo jsem hrál,
žádnej splín,
na banjo jsem hrál.
