Pamatuješ na všechny ty dny
na všechny ty krásný okamžiky
na naše první polibky
zatajil se mi vždy dech
jako bych ucítila dotek andělských křídel
byl jsi všechna krása
první a poslední má láska
moje srdce moje naděje
vše co si člověk ve svých snech přeje
jsi můj rozum ztracený
moje kouzlo věčný
žily jsme pro sebe
dali si vzájemně svý srdce
Ve zdraví i v nemoci
ve všech časech bezmoci
Naše láska měla kouzlo
Byla pravé a nezkažené dobro
až naše láska mi ukázala podstatu života
ukázala mi podstatu světa
změnila mě a udělala ze mě lepší
v den kdy poznala jsem šťestí
žili jsme tak nějak pro sebe
věřili, že jsi to tak chtěl, osude
život lásce nedá vždy však šanci
jinak by svět nebyl plný zlomených srdcí
konec byl jak vítr, tak prudký
taky byl tak silný a rychlý
smetl z povrchu vše krásný
je to naší lásky poslední stránka
kde je teď všechna láska a romantika
konec je jak odvátý list v koutě
něco pro co brečíš jak pro rozbitou hračku dítě
milovals mě jako kdysi já tebe
tolik udělal jsi pro mě a já udělala bych pro tebe
Teď, co je teď jen prázdno
ke šťestí člověk chce často hodně a přece tak málo
člověk jen nechce aby jeho šťestí odešlo
tak jako já jsem nechtěla přijít o tebe
tak jako já tolik milovala tebe
věrnou láskou
opravdovou a jedinou láskou
Kde hledat roztříšťěnou a ztracenou lásku
konec je jak prudká bouře
jak loď co potopí moře
svět je divné místo
je tu jaksi smutno
moc zlomených srdcí
každý v sobě nese nešťestí
