1:
DMůj hebko
Avlasý koníč
Hmiku, jak se ti
Gžije beze
Dmně,
jak se ti
Adýchá poslíčk
Hmiu nejistých
Gzpráv a krásných
Dvět,
co umí
Fzbořit sedm
Hmi
3271
zdí.
A G AMá hebkovlasá pohádko, už jsem i otočil proud řek
a snesl z nebe pozlátko a za tu strašnou řadu let
zbořil jsem nejmíň sedm zdí a sedmerý hřích odpustil.
Ref:
A
Gpřeplaval sedmero moří
a
Dsňal nejmíň
F#sedmero
Hmihlav
a
Gzpíval že touha v nás hoří
a
F#učil se nazpaměť Splav
a plival do
Gřeky z mostů a přál si
pro tebe
Dštěstí a
F#pro sebe
Hmiklid
a třeba
Gposledním z hostů co vítáš
chtěl jsem
Abýt.
DMůj hebko
Avlasý koníč
Hmiku.
A G A D2:
Můj hebkovlasý koníčku, jak se ti žije bez lásky,
s botama místo střevíčků, jaký si kreslíš obrázky,
když večer špatně usínáš.
Má černovlasá písničko, jak se ti žije bez písní,
jak se ti dýchá přes sklíčko růžový k neuvěření,
zbývá ti snad sedm zdí a sedmero let než pochopíš.
Ref:
Proč jsem přeplaval sedmero moří
a sňal nejmíň sedmero hlav
a zpíval že touha v nás hoří
a učil se nazpaměť splav
a plival do řeky z mostů a přál si
pro tebe štěstí a pro sebe klid
a třeba posledním z hostů co vítáš
chtěl jsem být.
DMůj hebko
Avlasý koníč
Hmiku.
A G A DDMůj hebko
Avlasý koníč
Hmiku.
A G A D