Alba s touto skladbou:
Konec,
Butykvartiát 2,
Kosmostour 2000,
Dmi Ami7 Dmi Ami7(A)
DmiTaková
Ami7dírka
Dmimenší než
Ami7halíř.
BTakový
Czčernalý
Dmi
2d25
malinký nic.
Obraz, co maloval úchylnej malíř.
Zátiší s postavou u popelnic.
(B)
DmiAsfalt ti vychází
Cnaproti
Fvstříc.
Gmi7(Ddim)Není co dodat ani
E7není co
A7říct.
Malý
Dmisrdíčko v těle chce
Cna poplach
Fbít
Gmi7(Ddim)a tobě ňák nejde
E7pochopit,
A7že musíš
Dmijít.
(A)
Do uší doléhaj chvatný kroky,
blikání majáků neruší klid.
Život si odtéká do blízký stoky.
Je pozdě na plány, je pozdě snít.
(A)
Bohužel platí, že život je krátký,
kdyby to šlo, sakra, obelhat čas!
Vrána tě dovede na chvíli zpátky
a ty jako stín vrátíš se zas.
(B)
Vítr se zvedá a začíná vát,
vrána už přilétá, zas můžeš vstát
a běžet jak šílenec tam, kam jsi chtěl,
kéž bys ji tak ještě políbit směl.
(B)
A pak letíš dál a musíš se smát,
budou se divit a budou se tě bát.
Kde ses tu vzal, to snad šálí je zrak,
a teď jsou košile rudý jak mák a ne jen tak.
(mezihra na akordy slokyA)(B)
Vrána zas přilétá, ty musíš zpět,
opustit navždy ten prašivej svět.
Navrať se tam, kde jsi dávno měl být,
jdi najít tajemství, co nesmíš prozradit.