(autor: Deph)
Nežbrblej, nezkoumej,
pokoj dej a poslouchej,
já Ti řeknu je to psycho,
slyšet hlasy, když je ticho,
ale víš co, nech to plavat,
divný místo, je ta hlava,
je to cvrkot, dám si brko,
žádný vzrůšo, éňo ňůňo !
Nevim co bych, hm, možná,
nevim co bych, hm, třeba,
nevim co bych, hm asi jo,
nevim co bych, ha há, no a co ?
MARIE A JANA A JÁ A HURÁ
A HOLA HEJ, HEJ HOLA UŽ MĚ VOLÁ ! (4x)
No to mě podrž, to ’sou stavy,
tuze divný brouci do mý hlavy,
to bys nevěřil, tady to žije,
až mám tak ňák pocit, že nevim, která bije,
to bych Ti přál vidět, úplný kino,
taky si někdy připadáš, víš, tak trochu mimo ?
No jo, to jo, a to docela často,
znáš to, sotva vydechneš, bum!, a máš to,
odtud to přišlo, tam to zas odejde,
a zas to příde, až kolečko to obejde,
na tom nesejde, neni kam spěchat,
ty věci, co mě čekaj, tu nejde jen tak nechat !
Nevim co bych, hm, možná,
nevim co bych, hm, třeba,
nevim co bych, hm asi jo,
nevim co bych, ha há, no a co ?
MARIE A JANA A JÁ A HURÁ
A HOLA HEJ, HEJ HOLA UŽ MĚ VOLÁ ! (4x)
Máma mi řikala, že bych měl vysadit,
máma je máma, nechal sem si poradit
a nestačil se divit, co všechno se dá sklidit,
tak co bych, toť otázka,
možná by bodla malá procházka,
říší divů, někde stranou,
společně s Marii a Janou !
Nevim co bych, hm, možná,
nevim co bych, hm, třeba,
nevim co bych . . .
no asi dám prda a nechám to na zejtra !
MARIE A JANA A JÁ A HURÁ
A HOLA HEJ, HEJ HOLA UŽ MĚ VOLÁ ! (4x)
