Mladičká básnířka s korálky nad kotníky,
bouchala na dvířka paláce poetiky,
s někým se vyspala někomu nedala
láska jako hobby mi pak o tom napsala blues
na čtyři doby, hoho ho hoho ho ho ho ho ho ho
Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti
ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty
plná tragiky plná mystiky plná splínu
pak jí to otiskli v jednom magazínu
Bývala viděna v malém baru u Rozhlasu
od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu
trochu se napila trochu se opila
na účet redaktora za týden nato byla hvězdou Mikrofóra
Pod paží nosila rozepsané rukopisy
ráno se budila vedle záchodové mísy
životem potřísněná múzou políbená
plná zázraků a pak ji vyhodili z gymplu
a hned nato i z baráku
Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody
ale básníci-tatíci nepomýšlej na rozvody
cítila u srdce jak po ní přešla železná bota
pak o tom napsala sonnet a ten byl ze života
A jednou v pondělí přišla do klubu na koleje
a hlasem nesmělým prosila o text Darmoděje
a jak tak psala, náhle se dala tichounce do pláče
a inkoustové slzy kapaly na její mrkváče
Jó mladé básnířky
vy mladé básnířky
ach mladé básnířky
