Když jsi odešla,
tak zhasla jedna z hvězd,
co pomáhala v boji,
můj život nést
Sama jsi věděla,
Že modré nebe nemůžu snést,
Ale i tak jsi mně chápala,
A já Tebe též
Vždy krásnej úsměv,
A naše krásné slova,
Tyhle chvíle života,
Bych poslouchal dokola
Tak proč to nejde jinak,
Proč to nejde znova,
Když jsi věděla,
Že na všechno jsme tady dva
Všechny problém, starosti,
Už zvládáme zvlášť
Ale přeci jenom pořád,
Tě v moji hlavě mám
Pořád jsi v mých snech,
Pořád se mi zdáš,
Chtěl bych to zastavit,
Tak nemůžu dál.
Chodím okolo míst,
Kde jsme byli spolu,
Vždy když procházím,
Klopím hlavu dolů
Už nemám ten úsměv,
Kterej tu byl pro Tebe,
Už to nejsem já,
S Tebou bylo nejlépe
Zavřel jsem oči,
A uviděl to temno,
Ticho všude kolem,
Muselo si lehnout
A rána z prázdna,
Donutí mně kleknout,
Zdechnou ti,
Co žijou zhaslou hvězdou
Zavřel jsem oči,
A uviděl to temno,
Ticho všude kolem,
Muselo si lehnout
A ráda z prázdna,
Donutí mně kleknout,
Zdechnou ti,
Co žijou zhaslou hvězdou
Když jsi mi odešla,
Tak zhasly všechny hvězdy,
A dlaně co tě hladily,
Jsou nyní prázdný
Asi to tak má být,
Ty víš , ano já vím,
Ale všechny básně pro Tebe,
Pro sebe ukradl stín
Ptáš se, zda miluji?
Ano víc, než tušíš,
Zhasly naše hvězdy,
Přesto žijou v mojem srdci.
Zavírám oči,
A ty seš opět v mojich snech,
To je však jen úryvek naší knihy,
Co žili jsme
Snažím se být silnej,
Přestože s jiným píšeš příběh,
Snažím se zapomenout,
Přesto vzpomínky berou dech
Píšeš s jiným příběh,
Přestože jsou tvý city jen mý,
Uzamkli jsme svá srdce,
Které krmíme pouze lží
Ne dost, prosím jen doufám,
Že se to zase změní,
Že se dveře otevřou,
Že vstoupí dovnitř moje paní
A naše hvězdy se zas naši láskou rozzáří,
Jednou se zas opět sejdem,
Naše hvězdy nad námi
Zavřel jsem oči,
A uviděl to temno,
Ticho, všude kolem,
Muselo si lehnout
A ráda z prázdna,
Donutí mně kleknout,
Zdechnou ti,
Co žijou zhaslou hvězdou.
A ráda z prázdna,
Donutí mně kleknout,
Zdechnou ti,
Co žijou zhaslou hvězdou.
