Alba s touto skladbou:
Blink-182,
Stockholm Syndrome - Stockholmský Syndrom
(stav, kdy rukojmí pojme zločince za svého ochránce a cítí k němu velmi pozitivní vztah, někdy ho dokonce i chrání a obhajuje)
Tohle je první (Věc, na kterou si vzpomenu)
Teď poslední (Věc, která mi zbyla v mysli)
Bojíš se tmy (Slyšíš mé šeptání?)
Prázdné srdce (Nahrazené paranoiou)
Kam půjdeme (Život je dočasný)
Až budeme pryč (Jako novoroční předsevzetí)
Proč je to tak těžké (Poznáváš mě)
Vím, že se mýlím (Ale nemůžu nevěřit)
Jsem tak ztracen,
Jsem sotva zde,
Kéž bych mohl vysvětlit sám sebe,
Ale slova mi dochází
Je příliš pozdě,
Zachránit mě,
Jdeš moc pozdě,
Jdeš moc pozdě
Ze zklamání jsi bezcitný,
zatímco se topím ve vedlejší místnosti
Poslední oběť této nákazy mezi námi
Mám strach, jak to dopadne
Jsem zmrzačen vyčerpáním
A děsím se chvíle, kdy mě konečně přijdeš zabít
Tohle je první (Věc, na kterou si vzpomenu)
Teď poslední (Věc, která mi zbyla v mysli)
Bojíš se tmy (Slyšíš mé šeptání?)
Prázdné srdce (Nahrazené paranoiou)
Kam půjdeme (Život je dočasný)
Až budeme pryč (Jako novoroční předsevzetí)
Proč je to tak těžké (Poznáváš mě)
Vím, že se mýlím (Ale nemůžu nevěřit)
