Alba s touto skladbou:
Z TEMNOTY,
Jsem rád, že mi svět neukázal ty nejlepší cesty.
A nejsem na svém vrcholu,
ještě tam ani být nechci.
Je tolik věcí, které mě mohou ještě zlepšit,
a do všeho do čeho se můžu dostat až mě to děsí.
Černé životy, maty, peníze a drogy.
Rozbité rodiny, dětsko bez fotra nebo bez matky.
Smrt těch nejbližších, krev která zabolí.
Kdo ví co bude semnou,
jestli budu TOP a nebo mrtvý.
Chladné ulice, co nám mrazí naše životy.
Jsme z ulic, které nás mění z venku i zevnitř.
Jsou dny, které tě poznamenají až do tvé smrti.
Jsou chvíle, co tě změní a už nikdy nejsi stejný.
Jsou lidi, co tě ovládají, nemůžeš se bránit.
Jsou látky, co tvé myšlení a charakter fakt zničí.
Je to kurevsky tvrdý život, plný kurev a bolesti.
Je třeba mu dát přes hubu, jinak tě srazí až k zemi.
REF.:
Mentalita lidí, co nejsou z bohatých rodin,
žijem mezi paneláky, spíš po nocích než přes dny.
Peníze se musí dělat, když nepřichází samy.
City nejdou opětovat, emoce jsme potlačili.
Nás před zimou nechrání vily, 1+1 byty.
Slzy našich matek, bolí nás, že se trápí.
Nás ale nemůžou změnit matky, přítelkyně, školy.
Jsme jací jsme, vyrostli jsme mezi bloky.
Kde je tvá holka, co ti slibovala věrnost?
Zůstala po ní slabost, nenávist a bezmoc.
Kde jsou tví přátelé,
co tu měli být navždy s tebou?
Je lehčí se na tebe vysrat,
když tě tvé problémy melou!
A co s takovou holkou,
když teď nemůžeš ani usnout?
Když si potřeboval oporu,
tak u tebe nebyl nikdo.
A co s takovými lidmy,
když jdeš v poutech před soud?
Když si potřeboval pomoct,
tak na fízlech všechno řeknou.
Když tě tvůj osud dojebe
a pekla ti prochází hlavou.
Pak uděláš blbost, potom je pozdě na lítost.
Jsi sám ve zkurveném policejním autě.
A pouta na tvých rukách,
necítí nikdo z tvých přátel.
Z tvých lásek, z tvé rodiny, nikdo na celém světě.
Vyrůstal si v ghettě a život dožíváš v cele.
Na tenhle zkurvený život chápej,
nikdo z lidí kolem tebe.
Jeden z tisíce kluků je pravý pouliční frajer.
REF.:
Mentalita lidí, co nejsou z bohatých rodin,
žijem mezi paneláky, spíš po nocích než přes dny.
Peníze se musí dělat, když nepřichází samy.
City nejdou opětovat, emoce jsme potlačili.
Nás před zimou nechrání vily, 1+1 byty.
Slzy našich matek, bolí nás, že se trápí.
Nás ale nemůžou změnit matky, přítelkyně, školy.
Jsme jací jsme, vyrostli jsme mezi bloky.
