"Tuhle skladbu věnujem všem, kteří jsou odsuzováni za to, že jsou jiní, že jsou výjmeční, že nebyli přijati kolektivem za to jací jsou, tak žij naplno, ať jsi, jaký jsi, protože ty jsi ten hrdina, eeej!"
..ŽJEA! ABDE A DENO!
Nevnímáš, oči zavíráš, jejich sny jsou pro Tebe vedlejší, Ty se otáčíš, s posměchem odcházíš, měl by jsi závidět, jiný lepší svět.
Abde:
Už dávno vím, že je jedno jakej jsi zvenčí, musíš mít dobré srdce, musíš si věřit, nikdo není dokonalý, každý je nějaký, stěžuješ si na život, no někdo to má těžší, znám tolik lidí, co by se chtělo projít, znám tolik lidí, kteří prostě nemůžou chodit, ať už nehoda nebo komplikovaný porod, ti lidé mají můj respekt za to, že to dokázali zvládnout, o to víc mě sere když jsou nazývaní krypli, jsou dobíráni za nemoce, na které bychom chcípli, v každým z nich hoří plamen, stejně jako ve Vás, vlajka přátelství i v bezvětří bude vlát, všichni jsme z jedné planety, stejní lidi, tak pojďme si pomáhat, ne koukat se skrz prsty, nikdo přece nemůže za to, jaký se narodí, ani Ty, ani já, tak vyser se na rozdíl.
Nevnímáš, oči zavíráš, jejich sny jsou pro Tebe vedlejší, Ty se otáčíš, s posměchem odcházíš, měl by jsi závidět, jiný lepší svět.
Deno:
Je to obdiv, to co dokážou zvládnout, je to síla, která jim nedovolí padat, je to radost s každé obyčejné věci, je to úsměv, i když neměli to štěstí, mají srdce, které nemají z vás mnozí, oni věří v to, že budou jednou zdraví, musí čelit tomu, co je pro nás snadné, oni chtějí, tak jim dopřejme tu šanci, oni jsou důkaz toho, že to má stále cenu, bojovat pro to, i když nečekají velkou změnu, neřešit píčoviny, jako to řešíme my, Ty nejsi spokojený, oni se učí s tím žít, asi máš pravdu, jsou odlišní, jiní, v tom že si váží věcí, lidí si cení, a proto važ si života, jinde je těžší, tohle je pozdrav a obdiv těm silným.
Nevnímáš, oči zavíráš, jejich sny jsou pro Tebe vedlejší, Ty se otáčíš, s posměchem odcházíš, měl by jsi závidět, jiný lepší svět.
Abde:
Paralympijáda, tam já vidím hrdiny, nevzdali to, trpěli do poslední vteřiny, a jsou na vrcholu svých sil, nevzdali to, sleduj kdo nad životem zvítězil, nemůžeš mít sebevětší poškození mozku, dýcháš si, tady vidím hrdinu, ne trosku, příjdou Ti divní, my příjdem divní jim, jejich srdce, pevná víra, furt jdou si za tím svým, vyřazeni z kolektivu, nechápu okolí, ani nevíš jak potěší nabídnutí přátelství, když se nemůžou postavit na své vlastní nohy, v duši jsou tolik silní, v duši běhaj maratony, na nic si nehrajou, jsou svoji, to se cení, tak se sebe ptám, kdo je vlastně omezený, tak zařvi svoje NE na odsuzování lidí, všichni jsme stejní, jen si někdo peklem musel projít.
Nevnímáš, oči zavíráš, jejich sny jsou pro Tebe vedlejší, Ty se otáčíš, s posměchem odcházíš, měl by jsi závidět, jiný lepší svět.
Nevnímáš, oči zavíráš, jejich sny jsou pro Tebe vedlejší, Ty se otáčíš, s posměchem odcházíš, měl by jsi závidět, jiný lepší svět.
