Zášť:
Život je krutej, smrt si nevybírá oběť.
Ať chceš, nebo ne, stejně sejdeme se v hrobě.
Co stačí člověk poznat za celej svůj život ?
Lásku, násilí a smrt jó to je toho důvod
proč žijem tenhle život plnej nekonečných kroků
do neznáma v čase, však na začátek týhle hry
dostanem se zase, ale smát se…
Je otázka, co bude dál. Jestli v černý zášti chcípnem,
nebo přežijem a s bolestí a pravdou pudem dál…
Připadám si jako Alenka v říši divů,
která poznala jen sen, nepoznala realitu,
kterou prožíváme teď, ve který zhasly
všechny svíčky a obklopuje nás zeď a deprese.
Wrána:
Svět se teda točí, ale opačným směrem.
Život dává rány a my je v klidu berem.
Banda 5ěti lidí, co říkají si MC.
Sem pořád na začátku, ale to nechci .
Aspoň jednou v životě chci udělat krok v před.
Né, jenom na začátku bez myšlenek, jako vrána
sedět a hledět neustále zpět za sebe.
Taky hip hop kultura nebere si servítky.
Tak di do hajzlu a nech si ty povídky,
že všechno bude lepší, lepší ráno,
lepší zejtřek, lepší odpoledne,
tak až příjde a ke mně si sedne,
jenže ona už přišla a ještě neodešla.
Život je stařík a ona mladá slečna.
REFREM
Tak snaž se vidět, to co nemůžeš vidět
Ať už můžeš to vidět, nebo nemůžeš to vidět
Tak snaž se vidět, to co nemůžeš vidět,
Protože život je svině, která se s tebou nesere…2x
Sinuz:
Proč furt končím na začátku, chci pryč z týhle smyčky.
Začínám snad vod konce ? ne ! Tak vychči,
a nech mě na pokoji a nevracej mě zpátky.
Někdy mi připadá že všechny dny jsou pátky.
V kalendáři číslo 13., ale já nedělám zmatky,
vím že sedma nosí štěstí tak se není čeho bát. My
nejsme pověrčiví, nemusíš mi říkat blázne.
Nedokážeš nic, můžeš čekat jen kdo smázne
tvoji snahu. Bankrot. Je na čase se vrátit
na začátek tvojí smyčky všichni okolo chtěj zkátit
tvoji smyčku. Za chviličku zas skončíš na začátku.
Za tvoji marnou snahu dostaneš na oplátku
šanci snažit se znova. Znova spěchat na konec.
Spěchat na konec světa, kterej vlastně ani vůbec
není. Tak kam všichni můžou tolik pospíchat ?
Copak to nikdo nevidí ? ´Sme odsouzený nestíhat…
John L.:
Zapojím se do debaty o tom jakej život je.
Vlak mi už dávno ujel a já teď šlapu koleje.
Stres a deprese, dva stavy, který mám
ze zasranýho světa odkaď sekra nehodlám
zdrhat se astaženou prdelí, jako ostatní.
Naše rýmy jsou naší zbraní proti společnosti,
Díky který máme poslední místo v řadě
a díky který prej máme náš život vidět bledě.
Ale já se k tomu hrdě stavím s mikrofonem v ruce.
Stres a depresi utopím v hip hopový řece.
Jó stres a deprese tě životem pronese.
Tobě nechce se, protože to vždycky někdo odnese,
ale kostky jsou už vržený a my do pasti svržený.
A tak naši poezii píšem za mřížemi
života, kterej má prej cenu pár facek.
Já chci bejt ale volnej a stoupat jako racek
k obloze. Mý rýmy možná vypadaj uboze,
ale do hip hopu dám všechno, co ze mě vyleze !
REFREM
Tak snaž se vidět, to co nemůžeš vidět
Ať už můžeš to vidět, nebo nemůžeš to vidět
Tak snaž se vidět, to co nemůžeš vidět,
Protože život je svině, která se s tebou nesere…2x
Strofa:
Je čas zamyslet se nad tim, jak životem kráčíš
jestli získáváš anebo ztrácíš
což možná sám/ a nevidíš, tak co si myslíš
ty nevíš, ´tože pořád stejně kráčíš.
Mám takovej dojem, že ztrácíš svůj talent
s bandou idiotů, kt. nuda & blbost
udržuje pospolu & furt si stěžujou,
že stejný to je, ale voni ani nepřemejšlej´
nad tim, jak změnit to fšechno.
Je jednodušší sedět na lavičce & v zimě kouřit
retko, kecat vo blbostech & prostě sprostě
se flákat & čekat, že 1nou při´de
zázrak, kt. nigdy nepři´de,
vovládá tě pocit bezmoci a pocit deprese.
Možná ne, třeba se cejtíš fajn,
ale tohle nevychytáš. Vono to
při´de, ať už dříf nebo pozdějc & budeš se
cejtit blbě…
REFREM
Tak snaž se vidět, to co nemůžeš vidět
Ať už můžeš to vidět, nebo nemůžeš to vidět
Tak snaž se vidět, to co nemůžeš vidět,
Protože život je svině, která se s tebou nesere…2x
