cesta životem je tak krátká
mne ani nestačí narůst bradka
na krátký cestě ještě je zkratka
srdce ti, bratříčku, zavřelo vrátka
dzongili mara, dzongili dong
dlouhý je Dunaj
krátká je Svratka
tělo je pouze ducha ohrádka
na lásku Boží je smrtka krátká
ta láska trvá ta není vratká
dzongili mara, dzongili dong
slovo to není jenom klam pouhý
to není jen hříčka pro děvky a slouhy
srdce to cítí, je-li plné touhy
noc byla krátká, ale den bude dlouhý
dzongili mara, dzongili dong
zavřeli vrátka, ale lid viry
nevěří na štěrbiny, díry a škvíry
věří, že ve dveřích stojí sám Pán
on pro nás drží vrata dokořán
dzongili mara, dzongili dong
ani s' nám neřek’, kluci Těpic (?)
a my jsme smutni, ale nic víc
nás ještě čas sem a tam honí,
jedeme dál, prásky do koní
dzongili mara, dzongili dong
tak tady s klukama, tak tady pějem’
a my se tí smrti tak trochu smějem’
že na nás zejtra či pozejtří čeká
to je její věc, to nás neleká
dzongili mara, dzongili dong
veselý konec nám je všem dán
smrti se neboj, praví vzkříšený Pán
