Třešničky
Spirituál Kvintet
1. Když
GJosef veselku
Ami7chystal
D, byl už
Gstarý, skoro
Ami7kmet,
D
a
Gdívka Marie
Ami7čistá
D,
G
2d05
gali
Ami7lejský
Dkvět.
2. Jednou se šli spolu projít, Josef nechtěl, ale šel,
vždyť byli jen krátce svoji a vzduch plný včel.
3. Jednou se šli spolu projít, byl červen - třešní čas,
a jak tam pod stromem stojí, zní Mariin hlas:
*: "
GMoh' bys, Josífku,
Ami7prosím, pár
Gtřešní natr
Ami7hat,
já
Gdítě pod srdcem
Ami7nosím, a
Gco když
Ami7má hlad
D?"
R:
D7Tu du du ...
*: Tu Josef si začal rvát vlasy:"Ó, já jsem naletěl,
kdopak moh' setřít asi tvojí nevinnosti pel?"
*: "Víš, já mám trpělivost svatou, ale, to ti povídám,
ať ten, kdo je dítěti tátou, mu podá třešně sám!"
*: A zatímco Josef tu běsní, náhle dětský hlásek slyš:
"Sehni se, milá třešni, k mojí mamince blíž!"
*: A hle, strom se k zemi sklání, Marie trhá s úsměvem
a Josef nemá ani zdání, jak z té šlamastyky ven.
R:
4. "Můj Bože, já se tolik stydím, ale řekni, Pane náš,
kdy chceš přijít mezi lidi, kdypak narodit se máš?"
*: "Já myslím tak šestého ledna, v době vánoc, v noční čas,
až se zjeví hvězda neposedná, tehdy přijdu mezi vás."
*: Roky skáčou jako hříbě, ale když se snese sníh,
lidé zpívají si příběh o těch třech a o třešních.
*: Ta da da ...
