Bledou rukou pouštíš si žilou,
prudký nádech a už jsi náš.
Už žádná šance bez začátku konce,
že ve zvratcích ležíš ani nevnímáš.
Jsme tvoje štěstí, jsme tvoje spása,
všechno ti řídíme, bez nás nejsi nic.
I když se vzpouzíš a bez nás to zkoušíš,
víš, že zas podlehneš a budeš chtít víc.
I když se vzpouzíš…
Sám nejlíp víš, že bez nás to nejde,
celej se klepeš, je tě jen půl.
Lajnou nebo v žíle, podléháš síle,
po těle pálí pot jako sůl.
Nám neutečeš, tak přestaň brečet,
když jsi nás přijal tak chlapče plať.
Budeme tančit, jak haranti jančit,
na tvejch shnilejch kostech
až přijde smrt.
Budeme tančit…
