Alba s touto skladbou:
Pomáda,
Tvůj příběh smutně šel
a zbled' váš ředitel,
jsi zmatkář nejznámější v okolí.
Jak prašivou tě berou
a co s tvou kariérou
a víš jak to tvou mámu zabolí?
Holčičko smutná, je konec nadějí a snů.
Holčičko smutná, ty koulí máš i z účesů.
Propadáš ve škole kadeřnic
z ní letět je tvůj osud,
taky kapesné máš dávno pryč,
to za plastiku nosu.
Vzchopit se musíš nebo ti hrůzy nastanou.
Jen se tím dusíš, když neumíš tu foukanou.
Ani paruky ti nejdou,
tak změň svůj cíl životní
a dělěj gympl nebo ňákou zdravotní.
Holčičko smutná, jenom se flákáš po hernách.
Holčičko smutná, vždyť ty jsi míň než průměrná.
Neumíš, má dívko, vůbec nic, snad ani stříhat chlápka,
nepřijde ti výkvět zákaznic snad leda ňáká šlapka.
Nesnaž se vo to, neudržíš si práci svou
jinam to votoč.
Co v Domě krásy s lajdačkou?
Ty máš krásnej vzhled a pleť jak med
a stejně svět je zlej.
Běž na tu zrávku nebo gympl dodělej!
Jsem přece anděl. Už ti tu radím celej den.
A co sám Pán děl, ty pouštíš druhým uchem ven.
Když mě vůbec nechceš poslechnout
a žádnej netleská,
tak jdu zas tam, kde čeká klenba nebeská.
Holčičko smutná, duši máš tesknou.
Holčičko smutná, oči se lesknou.
Holčičko smutná, duši máš tesknou.
