Slunce krokem tanečním přešlo parket holých brázd
ani ještě neroztál tu sníh
ale nás už to nutí
alou jít někam za píšťalou
z níž vzduch už na nás jarem dých.
S prvním zvukem slunečním budem první zeleň krást
znova s mákem pavoučích sny příst
neboť zem zas už chlebem voní
své stopy vetknem do ní
dřív než se vzbudí křikem míz.
Dám ti darem déšť a východ sluncí
vítr, který zní jak tóny strun
dám ti darem déšť a východ sluncí
nám je motýl víc než králi trůn.
Dřív než asfalt vyhostí zbytek trávy z ulic měst
nežli rosa promění se v louh
budem plést věnce z lučních květin
psát sloky do kopretin
pít vodu z nedotčených strouh.
Hlavy plné starostí znova zpříma budem nést
slova lásky naleznem tu snáz
a tak s písní co radost nosí
půjdeme třebas bosí
tou spletí pěšin, co je v nás.
Dám ti darem déšť a východ sluncí
vítr, který zní jak tóny strun
dám ti darem déšť a východ sluncí
nám je motýl víc než králi trůn.
Dám ti darem déšť a východ sluncí
vítr, který zní jak tóny strun …
