Alba s touto skladbou:
Má pouť,
Já jsem jaká jsem,
Má pouť,
Má pouť,ta spousta mil, přes klíny hor, peklem i nebem
čas šel a já tu žil, pil s vodou chlór, jed hlínu s chlebem
Já vím, jakej pak div, že s každým dnem má pouť se krátí,
kéž mám, co měl jsem dřív, kéž se to vrátí
Kde jsou dny snů a her, kdy světskej ráj jsem hledal u žen?
Jsi mlád, tak prý jenom ber, ber co kde daj, zůstaň i dlužen.
Já bral a rád se zdejch, smích žen či drink, co dřív mě sklátí.
Čas her, čas lásek mejch, kéž se to vrátí.
Pár tučnejch let, aplaus a vděk, u nohou svět, ráj a zlatej věk,
tisíce žen, co zbouraj sál, já tu hrál prim, já tu byl král,
můj věčnej song zněl křížem kráž, kéž se to vrátí.
Má pouť, těch jar a zim a krev mejch cév, je dál jak rubín,
čas šel a já šel s ním, zhořknul můj zpěv, zní mi z hlubin
já šel, šel bos a sám a šťastnej vlak jel jinou tratí
dny zlý jste pryč, ty tam, kéž se to vrátí
Čas útrap a póz, štvanic a běd, škrtnutej próz, zmarněnej let,
Ať jsem tu vlál, jak černej flór, havran ať řval svý „Never more“
tornu bych vzal, šel zas a dál, kéž se to vrátí
...kéž se to vrátí.
