Alba s touto skladbou:
Ta noc, kdy mi vyšlo slunce,
1. Kdo nehledá a jen tak je, ten vždycky najde,
a uslyší vždycky ten, kdo neposlouchá.
Jak ten večer, když jednou u okna jsme spolu stáli
a nad Nitrou měsíc hvězdám napovídal.
2. Kdo nehledá a jen tak je, ten vždycky najde,
i v knížkách se citem dá číst, to dobře znám.
My se dívali na město, jak tak se pomalu stmívá,
jako k motlitbě v lavicích lidé a s nimi chrám.
3. Jestli je někde opravdu láska, je to ta moje,
jestli někdo má opravdu rád, tak jsem to já.
A na slunce co nad Nitrou svítá přísahat mohu,
že ti daruji všechno co mám, co Bůh mi dal.
4. Dám ti do duše lásku a pravdu, tolik mně stála,
dám ti písničku z andělů mých, tak jsem jen chtěl.
Dám ti naději nedělních rán, to Boží je chvála,
dám ti v kostele ticho a prstýnek, abych tě měl.
1. Kdo nehledá a jen tak je, ten vždycky najde,
a uslyší vždycky ten, kdo neposlouchá.
Jak ten večer, když jednou u okna jsme spolu stáli
a nad Nitrou měsíc hvězdám napovídal,
a nad Nitrou měsíc hvězdám napovídal,
a nad Nitrou měsíc hvězdám napovídal.
