CKdyž ozvalo se školní hláše
Fní,
ať vrátíme h
Gračky, že už nejsme
Cmalí.
CTak žáci běželi jak splaše
Fní,
aby je
Codevzdali,
Godevzda
C
2ab0
li.
My schválně se však tenkrát loudali,
s rukama v kapsách, co noha nohu mine.
A cestou hračky poschovávali,
my je nevrátili, my ne.
A tak v
Fousy máme, vrásky máme,
dosti sešle vypadáme,
Czblízka je ale vidě
Gti,
že jsme prostě tajné dě
Cti.
Že jsme dětinové, dětinové,
což jsou vlastně děti nové,
nové děti, děti nové,
nazývaj' se dětinové.
Školní hlášení: starší žáci
okamžitě a hromadně
odevzdají hračky
na hromadu u kotelny.
Profesor Křen vrátí omalovánky,
víme o nich.
Až uslyšíte školní hlášení,
ať vrátíte hračky, že už nejste malí.
A žáci poběží jak splašení,
aby je odevzdali, odevzdali.
Tak vy se prosím schválně loudali,
s rukama v kapsách, co noha nohu mine.
A cestou hračky poschovávejte,
vy je nevracejte, vy ne.
A tak vousy máme, vrásky máme,
dosti sešle vypadáme,
zblízka je ale viděti,
že jsme prostě tajné děti.
Že jsme dětinové, dětinové,
což jsou vlastně děti nové,
nové děti, děti nové,
nazývaj' se dětinové.
Křene, ty omalovánky,
tak ty je nevrátíš?
No počkej!
Že jsme dětinové, dětinové,
což jsou vlastně děti nové,
nové děti, děti nové,
nazývaj' se dětinové.
