Já už vím, že ty jsi jen, sám se sebou spokojen,
když si kráčíš ustrojen, pan elegán,
jenže pokud sebe znám, ten na něhož myslívám
to ty nejsi, to ty nejsi, vážně ne !
Slůvka tvá jsou lavinou, na mou hlavu nevinnou,
znáš jen četbu povinnou a nic už dál,
kdybys léta vykládal, tak mi věř můj ideál,
to ty nejsi, to ty nejsi, dávno ne !
Já jsem z těch kterým pouze těžko poručíš,
a snad se z toho poučíš,
a až se jednou jednat s dívkou naučíš,
tak potom přijď, nech si o vysvětlit.
Že už mám Tě víc než dost, každý nepozvaný host,
únavu a nespavost má v šlépějích,
snad to není velký hřích, ten kde vchází do snů mých,
to ty nejsi, to ty nejsi, dávno ne !
Já jsem z těch kterým pouze těžko poručíš,
a snad se z toho poučíš,
a až se jednou jednat s dívkou naučíš,
tak potom přijď, nech si o vysvětlit.
Tvůj hlas je medem na lžíci, říkáš, že voní škořicí,
další díl, proč to neříci, se nekoná,
konec, klesá opona, ten kde tebe překoná,
to ty nejsi, to ty nejsi, to ty nejsi, to ty nejsi,
to ty nejsi, to ty nejsi, dávno ne !
