Něco skutečně dobrého
Byla jsi vodou osvěžující,
Když má horečka vystoupala,
A v jediném pohledu zasvítila,
Láska z očí tvých;
Já jsem byl šíleně zmatený,
Pak tys mne zchladila;
Trvalo to ale nějakou chvíli,
Než jsi mne ukonejšila.
Když se něco nezdaří,
Jsem první, kdo to přiznává;
Jsem první, kdo to přizná,
Ale bohužel vždy poslední,
Kdo pozná,
Že něco skutečně dobrého se má stát;
Ach, může se pak zdát,
Jako bych se k tomu nechtěl znát;
Ten nový pocit trochu mate,
Jako bych prohlédl náhle -
Už vím, že něco tak dobrého může se stát,
Něco skutečně dobrého, co se má stát.
Prý mají zeď v Číně,
Co měří na tisíc mil,
Aby cizincům vstoupit zabránili,
Mnohokrát ji vyztužili;
A taková zeď je i ve mně,
Snad ji i někdy spatřiš,
A bude ti to trvat pěkných pár chvil,
Než se ke mně protlačíš...
Někteří lidé nikdy neřeknou,
"Miluji tě"
Prostě to není jejich styl,
Jít tak přímou cestou...
Někteří lidé vskutku nikdy neřeknou,
Ta slůvka: "Miluji tě"
Ale jako dítě jen touží,
...Aby si je mohli vyslechnout...
