GTak se nám ti
Eminaši mladí
Amiberou,
Ddo svatebních šatů už se
Gderou,
H
2d23
módní doplňky na sebe
Emivěší,
Auž se na svou první svatbu
D7těší,
Gnevěstu tak
Emistáhli, že se
Amidusí,
Dmálo kdo ví, že se vdávat
Hmusí,
Ckromě toho
C7samozřejmě
Gberou se i z
E7lásky,
Anechme ale
D7této otá
Gzky.
D7Taxíky už čekají před domem, snoubenci sbíhají schody honem,
přes ruku maj balonové pláště, do taxíků lezou každý zvláště,
drožky v centru města s nimi sviští, diagonálky v zatáčkách piští,
na národním výboře pak vedle sebe klečí, obě maminky to obrečí.
Poslancovi řekne ženich ano, ona šeptem řekne také ano,
varhaník měl na ukazováčku gyps, ve svatebním pochodu měl dvakrát kiks,
příbuzní a známí párku přejí, oni přitom na všechny se smějí,
kamarádi ženichovi na krk chomout dají, kolemjdoucí se mu chechtají.
Nevěsta se doma nefláká, skleničku pro štěstí rozfláká,
pak jí ženich na gauč pěkně zatáhne, po televizi svou ruku natáhne,
knoflíkama získá obraz krásný, monoskop je klidný, ostrý, jasný,
k nevěstě pak spokojený na gauč kles a jsou-li ještě na světě,
oba dva tam koukají na tu televizi ještě dnes.
