Alba s touto skladbou:
Bratříčku, zavírej vrátka,
Second Skin Of Harlequin,
Emi Edim Emi H7 V r
Emiohu n
Edimiáměstí, k
Emiousek
D7od nádraží,
p
Emiod černým b
D7aldachýnem k
Gom
Aínem v
Hytvořeným,
n
Emiěmá b
Edimiolestí st
Emiála n
D7ad drenáží
M
Emiadona s m
D7rtvým synem
Emiumučeným.
Stála zmatená nenadálým hlukem,
na ruce déšť jí padal jak slzy velekněze,
trochu zděšená podnapilým plukem,
c
Emio vůbec n
D7evyp
Gad
Aal n
H7a vítěze.
®: St
Emiojíce
D7u Piety k
Emiouřili c
D7igarety
Emia šnapsem ž
D7ízeň hnali k
Gilom
Aetr kl
Husem,
k
Emiuplety z k
D7abaretu zp
Emiívali pr
D7o Pietu,
Emia když je d
D7ozpívali,
Gotřásl
Ai se hn
Husem.
Měli monstrance cestou nakradené
a snímky pro rodiny, jež léta neviděli,
místní sebrance, válkou nakažené,
tu trochu zeleniny záviděli.
Holky z ulice trochu pomuchlali
a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,
sklady munice pečlivě zavírali,
a pak se posadili pod Pietu.
®: Sedíce pod Pietou cpali se omeletou,
hlasitě nadávali na pitomou nudu,
čmárali po Pietě pozdravy Mariettě,
kterou si půjčovali, neznajíce studu.
Jednu neděli polní zabalili,
poslední pohlednici příbuzným odeslali,
potom odjeli, aniž zaplatili,
na cestě železnicí usínali.
Nikdo neplakal, nikdo nelitoval,
nikoho nebolelo, že jeli bez loučení,
někdo přitakal, jiný poděkoval,
nikomu nescházelo poroučení.
®: A jenom pod Pietou holčičku pětiletou
písmena zaujala načmáraná křídou,
č
Emiíst se však n
D7eučila, t
Emiak nápis p
D7ohladila,
p
Emiísmena rozmazala, zbytek umyl déšť,
zbytek umyl déšť, zbytek umyl déšť
Emi6 ...
Emi96
