Každý asi má něco
co musel opustit.
Žal, či smutek včerejší
jenž časem zdá se větší být.
Marné je hledět zpět a říkat si
jaké to mohlo jen dnes být asi.
Já tohle vím leč netuším jak mám tě nechat být.
Mě nesplnil se žádný sen,
dřív než Tebe našla jsem,
a přestože předstírám
že jsem už dál,
budeš pořád láska má.
Říct nestihla jsem pár slov jen,
že na Tebe myslím den sco den,
a je jedno kam Tě osud zanést má,
část mého já už bude tvá,
jen tvá.
Cítím že jsem ztratila i pojem o čase,
a zítřek nikdy nebude,
neboť včerejšek je jen v mysli mé.
Marné je hledět zpět a říkat si
jaké to mohlo jen dnes být asi.
Já tohle vím leč netuším jak mám tě nechat být.
Mě nesplnil se žádný sen,
dřív než Tebe našla jsem,
a přestože předstírám
že jsem už dál,
budeš pořád láska má.
Říct nestihla jsem pár slov jen,
že na Tebe myslím den sco den,
a je jedno kam Tě osud zanést má,
část mého já už bude tvá,
jen tvá.
Ty navždycky budeš mým krásným snem
budeš jím, řekni to, že to tak bude lásko,
ty navždycky budeš žít jen v paměti mé.
Marné je hledět zpět či divit se
neboť láska je věc co zvláštní je
nemohu, i když prostě já mám Ti teď sbohem dát.
ne, ne, ne, ne.
Mě nesplnil se žádný sen,
dřív než Tebe našla jsem,
a přestože předstírám
že jsem už dál,
budeš pořád láska má.
Říct nestihla jsem pár slov jen,
že na Tebe myslím den sco den,
a je jedno kam Tě osud zanést má,
část mého já už bude tvá,
jen tvá.
